Kaskádový princip využívání dřeva je synonymem udržitelnosti

Chovat se udržitelně znamená chovat se tak, abychom svým chováním neohrozili budoucnost jakéhokoliv systému. V oblasti stavebnictví mají i díky udržitelnosti dřevostavby jednoznačně největší potenciál. Životní cyklus stromu i dřevostavby je 80–100 let. Než nový dům, realizovaný technologií dřevostaveb doslouží, vyroste nový v lese.

 Ing. Lenka Trandová je ředitelkou Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), nezávislého uskupení firem, které jsou přesvědčeny, že dřevostavby jsou tou správnou cestou moderní a udržitelné výstavby. „Cílem našich členů i samotné asociace je, aby se domy stavěly kvalitně a s ohledem na životní prostředí. Proto všichni naši členové splňují přísné požadavky na návrh i realizaci stavby podle certifikace Dokument národní kvality a také etický kodex ADMD. My jsme si zamilovali dřevo a věříme, že si ho zamiluje každý, kdo svět dřevostaveb pozná,“ říká a na téma udržitelnosti hned na úvod dodává: „Udržitelnost, ochrana klimatu a ekologické chování je součástí životního stylu mnoha našich zákazníků. Pro ně to není vnější póza, ale oni si dřevostavby vybírají nejen pro jejich kvalitu, rychlost výstavby a další parametry, které člověk od nového bydlení čeká. Na otázky, jak a zda pomáhají dřevostavby životnímu prostředí se ptají, a právě pro dlouhodobou udržitelnost si dřevostavbu nakonec i vyberou.“

Dřevo bylo, je a bude součástí našeho ekosystému

Dřevo je trvale udržitelná surovina a české lesnictví je v evropských měřítkách jeho významným producentem. Aktivní lesní hospodaření, pěstování lesa, péče o les a těžba, to jsou ty největší přínosy pro ochranu životního prostředí a ochranu proti změnám klimatu. Bez aktivní práce lesníků bychom museli spotřebovat o mnoho více plastů a betonu namísto dřeva. Trvale udržitelné hospodaření je to, co předáváme našim dalším generacím.

Kaskádový princip využívání dřeva začíná a končí u těžby dřeva

Současná těžba dřeva probíhá plně v souladu se zásadami trvale udržitelného lesnictví a smysluplně využít se dá 100 % dřevní hmoty. Na stavbu dřevostavby se nejčastěji využívá dřevo smrku, který roste v našich lesích zhruba 80 až 100 let do podoby a velikosti, aby se dal vytěžit a použít na stavbu domu. Na jeden průměrný rodinný dům využije výrobce dřevostavby přibližně 15 takových stromů, u roubenky nebo stavby z masivních panelů je to dvakrát víc. Do 1 kubíku dřeva se přitom uloží až 1 tuna CO₂ a díky tomu se dá v běžné dřevostavbě a její nosné konstrukci uložit velké množství oxidu uhličitého. Stavby jsou podle normy navrženy na životnost 50 let, i dřevostavby však samozřejmě vydrží mnohem déle, běžně je to až 100 let. Mezitím v lese vyrůstají další stromy, které do sebe ukládají další uhlík.

Stavební proces je takřka bezodpadový

Síť dodavatelů dřevostaveb pokrývá celé území České republiky. Dodavatelé dřevostaveb také dlouhodobě sází na panelový systém výstavby, při kterém probíhá veškerá příprava a výroba ve výrobní hale. Na místě samotné realizace se prefabrikované díly už jen v extrémně krátkém čase smontují. Tato cesta zaručuje nejen přesnost a rychlost výstavby, ale také takřka suchý proces s minimem vody a odpadu.

Bydlení je energeticky úsporné, příjemné a chrání zdraví obyvatel domu

Současné dřevostavby dovolují jednoduše a rychle stavět pasivní domy a domy s téměř nulovou spotřebou energie. Velmi flexibilní jsou i z hlediska topných systémů – je jen na investorovi, zda dům osadí fotovoltaickou elektrárnou, tepelným čerpadlem, sálavými kamny, větráním s rekuperací a dalšími technologiemi, které snižují spotřebu energie a přispívají k tepelnému komfortu.

Co s dřevostavbou v průběhu rekonstrukce nebo po skončení její životnosti? Recyklace nebo výroba tepla a elektřiny

Uhlík uložený ve dřevě se uvolní, až dřevo zetleje nebo se spálí. Po skončení užívání stavby lze dřevo buď znovu recyklovat a využít do velkoformátových materiálů jako jsou například dřevotřískové desky, nebo se dá využít jako zdroj tepla. Dřevní odpad se také využívá jako hnojivo. Teprve potom se kruh uzavře.

Autor: ADMD