Dřevostavby z pohledu živelných katastrof

V posledních letech stále častěji slýcháváme, že se naše planeta otepluje, že nastávají nevratné změny v klimatu a že si máme zvyknout na to, že počasí v našem mírném podnebném pásmu nebude už jako dřív. Konec konců vlna veder, kterou střídají přívalové deště, které na jihu Moravy následovalo tornádo, jsou důkazem toho, že si na rozmary počasí budeme muset pravděpodobně zvykat.

 To, že nebudeme dělat některé věci, stejně jako to dělal náš děda i táta, je asi jasné a v případě domů to platí rozhodně. Materiály se vyvíjí obrovským tempem, proměňují se i naše potřeby ve vztahu k bydlení, a tak i způsob stavění našich domů. Stále více ke stavbě našich domů využíváme dřevo jako obnovitelný materiál, což přispívá k udržitelnému přístupu k naší planetě. Jak ale dřevo obstojí v případě živelných katastrof? Pojďme se na to společně podívat. 

V minulé dekádě jsme se často potýkali s povodněmi. Pochyby o tom, že dřevostavbu voda odnese, jsou už dávno ty tam. Co ale s dřevostavbou po povodni? Oproti jiným technologiím nás nečeká několikaleté vysoušení, plísně ani  další komplikace s tím spojené. Mokré materiály je možné odřezat, nosnou konstrukci nechat vyschnout, což může trvat přibližně 14 dnů, a následně použít materiály nové. Oprava je rychlá a nevzniká ani velké množství stavební suti a s tím spojeného prachu. 

Dalším ale ne zcela novým živlem na našem území, se kterým se mohou stavby potýkat, jsou tornáda. Při síle větru nad 250 km/h bohužel žádná stavba není v bezpečí. Dřevostavba, pokud máte šanci schovat se do sklepa, Vás ale ohrozí méně, než stavba zděná.

Zemětřesení jsme na našem území zatím mnoho nezažili, ale jsou už lokace, kdy stavební úřady požadují posouzení stavby na seizmicitu. V tomto mají dřevostavby také navrch, protože dřevo je pevný materiál, který je ale ve spojích pružný a tím i odolný proti určité míře otřesů.

Autor článku: ADMD (www.admd.cz)